Charakteristika barev appaloos
Základní
zbarvení
(následná obrazová dokumentace byla čerpána z internetové stránky www.aphcuk.org)
Blanket
Je tmavý kůň
s bílým „pláštěm“ na zádi se skvrnami nebo bez nich (Hermsen, 1997).
Deka přes (www.appaloosa.cz):
- Hips (boky)
- Loin and Hips (bedra
a boky)
- Back and Hips (hřbet
a boky)
- Body and Hips (trup a
boky)
Leopard
Leopard má
bílou kůži s tmavými skvrnami po celém těle (Hermsen, 1997).
Few-spot (frost)
Few-spot
(frost) je celý bílý, pouze s několika tmavými skvrnami (Hermsen, 1997).
Snowflake (sněhová vločka)
Snowflake
(sněhová vločka) má tmavou kůži se světlými skvrnami po celém těle (Hermsen,
1997).
Roan
Roan je
prokvetlý (chlupy jsou převážně tmavé a prokvetlé bílými chlupy, s pláštěm
nebo bez pláště na zádi (Hermsen, 1997).
Barevné varianty a kombinace
(následná obrazová
dokumentace byla čerpána z internetové stránky www.aphcf.com)
Rozeznává se
následujících 13 barev, které v kombinaci se skvrnami, prokvetlou srstí a
flíčky tvoří tisíce nenapodobitelných kombinací:
Bay
Barva těla se mění mezi žlutohnědou přes červenohnědou až ke
světlé zlatohnědé. Bay je bílý na bocích a bedrech. Znaky na hlavě jsou nejčastěji
hvězda, slinka na horním pysku. Hříva a ocas musí být vždy černé (www.appaloosa.cz, 2004).
Podle klasifikace barev, která se používá i u
nás v ČR by se Bay mohl, podle Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Hnědák.
Hnědák je kůň se základní barvy srsti
červenohnědé, ale s černými žínitými chlupy ve hřívě a v ohonu a
s černým spodkem končetin. Hnědák se vyskytuje v několika odstínech a
různé intensitě zabarvení (Bílek, 1957).
Hnědáci se vyznačují hnědou a červeně mahagonovou
barvou s černou hřívou, ocasem a končetinami. Skladba genů, které
ovlivňují zbarvení Bay: A- E- CC dd (Jakubec, 1999).
Dark Bay nebo Brown
Na tmavohnědém koni je všechna srst hnědá s plochami světlejších
tónů, které se mohou nacházet na hlavě, na plecích, na bocích, na spodku
břicha, na vnitřních horních partiích nohou nebo horních stehnech. Častý odznak
na hlavě je hvězda. U Dark zbarvení se vyskytuje hvězda na hlavě. Hříva, ocas a
nohy musí být černé (www.appaloosa.cz,
2004).
Podle klasifikace barev, která se
používá i u nás v ČR by se Dark Bay or
Brown mohl, podle Jakubce (1999), také přirovnat ke zbarvení Černý hnědák.
Černý hnědák bývá často zaměňován za
vraníka. Černý hnědák má sice srst černou, ve kterých jsou ale roztroušeny
načervenalé a hnědé chlupy na hlavě a končetinách a zejména na tlamě a
slabinách. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Dark bay nebo brown: At- E- CC dd (Jakubec, 1999).
Black
Barva těla je černá bez světlejších skvrn s bílými skvrnami
přes boky a bedra. Hříva, ocas, nohy a tlama musí být černé. Oči jsou modré. Odznaky
na hlavě jsou většinou lucerna a slinka na horním pysku (www.appaloosa.cz,
2004).
Podle klasifikace barev, která se
používá i u nás v ČR by se Black
mohl, podle Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Vraník.
Vraník se nazývá kůň, který má srst
po celém těle, včetně žínitých chlupů, černou. Kůže vraníků je tmavošedá, což
vzniká zvláště na místech neporostlých srstí, např. na nozdrách a na pyscích.
Vraník nemá mít žíně ani spodek končetin zbarvený odstínem do červena, rovněž
okolí očí, tlamy, genitálu a slabin nemá být porostlé srstí šedou nebo
nahnědlou (Bílek, 1957).
Vraníci mají po celém těle černou
srst včetně ocasu a žíní. Stejně tak i nozdry, pysky, tlama, slabiny a kopyta
jsou černé. Vraníci mají zpravidla méně bílých odznaků než hnědáci a ryzáci.
Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Black: aa E – CC dd (Jakubec, 1999).
Barva těla je sněhobílá s růžovou nebo světle zbarvenou kůží.
Někteří koně Appaloosa mají bílou barvu těla s mnoha tmavými skvrnami na mnoha
partiích nebo na celém těle. Pod tmavou skvrnou se nachází tmavá kůže. Tato
barva se někdy označuje jako "leopard". Je podobná zbarvení „Dalmatina“,
ale pro potřebu registrace se označuje jako "bílá se skvrnami". Hříva
a ocas musí být bílé (www.appaloosa.cz,
2004).
Podle klasifikace barev, která se používá i u nás
v ČR by se mohlo zbarvení White, podle mě, přirovnat ke zbarvení Hermelín
neboli Skvrnitý bělouš.
Skvrnitý bělouš náleží sice mezi
koně s bílou základní barvou, geneticky jsou ovšem od běloušů vzdáleni.
Skvrnitý bělouš, dříve nazývaný jako hermelín nebo tygr, je kůň, který na bílé
základní srsti narostlé na nepigmentované (tedy albinotické) kůži má kruhovité
nebo vejčité barevné skvrny (sotva větší než dlaň), narostlé na pigmentované
kůži. Hříva a žínité chlupy jsou světlé nebo smíšené barvy. Jsou tedy hermelíni
většinou albinotičtí; jsou však také hermelíni, kteří mají bílou srst narostlou
na pigmentované kůži, tedy hermelíni leucističtí. Skvrnitý bělouši se označují
podle barvy skvrn a rozeznávají se hermelíni žlutí, červení, hnědí, černí nebo
smíšení čili achátový, mají-li po těle rozseté skvrny různých barev, např.
červené a černé (Bílek, 1957).
Buckskin
Forma plavého zbarvení s kolísáním od žlutohnědé ke zlaté. Tato
barva je často srovnávána s barvou kůže jelena. Pro tuto barvu je charakteristická
černá hříva, černý ocas a černé nohy. Plavák smí mít pruh na hřbetě, ale ne
zebrování na nohou, které často u plavých koní vidíme. Znaky na hlavě jsou
hvězda a nosní pruh (www.appaloosa.cz,
2004).
Podle klasifikace barev, která se
používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Buckskin, podle Jakubce (1999),
přirovnat ke zbarvení Hnědý plavák.
V tomto případě jde o
zesvětlení hnědáky. Synonymem pro plavou barvou může být ještě jelení hněď
(buckskin nebo dun). Termín jelení hněď přichází od barvy tříslem vyčiněné jelenice. Rozdíl mezi buckskin a dun spočívá
ve dvou směrech, a to ve zbarvení a ve způsobu dědění dun je vlastně buckskin
s úhořím pruhem na hřbetě a zbarvení dun je způsobeno výskytem dominantní alely na lokus D. Na lokusu D je
tmavý plavák typu dun heterozygotní (Dd) a světlý plavák homozygotní (DD)
(Jakubec, 1999).
Zbarvení buckskin (bez úhořího
pruhu) je způsoben lokusem C, kdy jedinci tohoto typu mají genotypovou
konstituci typu CCcr. Koně se zbarvením buckskin mají černou hřívu, ocas a končetiny. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Buckskin:
A- E- CCcr dd (Jakubec, 1999).
Chestnut
Barva těla se mění od zlaté přes odstín mědi až k tmavé barvě
jater. Kaštan vykazuje malé plošky černé srsti; tyto "špinavé skvrny"
nejsou žádné skvrny a proto nejsou žádnými znaky koně Appaloosa. Světlejší odstín kaštanové smí mít lehčí
příměs bílých chlupů v srsti, ale ne v dostatečném počtu, aby to bylo možno
označit za prokvetení. Zřídka vidíme kaštanového koně s tak světlou barvou,
abychom jej mohli zaměnit s Palomino. Barva hřívy a ocasu se může měnit ve
stejných barvách jako tělo až ke světlé a přitom se mohou vyskytovat nějaké
černé vlasy. Avšak hříva a ocas nejsou nikdy černé. Odznaky na hlavě jsou
hvězda, nosní pruh a slinka. (www.appaloosa.cz,
2004).
Podle klasifikace barev, která se
používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Chesnut, podle Jakubce (1999),
přirovnat ke zbarvení Ryzák.
Ryzáci se vyznačují červenohnědou
srstí s odstíny od žlutavě červené (světlý ryzák) až po tmavě hnědou jako
u hnědáků a červených hnědáků s tím rozdílem, že hříva, ohon a spodek
končetin jsou stejné barvy jako barva těla. Ryzák s velmi světlou barvou
je v angličtině označován jako sorrel. Skladba genů, které ovlivňují
zbarvení Chestnut: (AA, AAt, Aa, AtAt, Ata, aa) ee CC (Jakubec, 1999).
Sorrel
Je zbarvení velmi podobné barvě
chestnut s tím rozdílem, že sorrel má barvu těla všude jednotnou (bez
světlejších, či tmavších ploch). Hříva a ocas jsou vždy v barvě srsti (www.appaloosa.cz, 2004).
Podle klasifikace barev, která se
používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Sorrel, podle Lečíkové (2005),
přirovnat ke zbarvení Ryzák.
Ryzák má srst červenou
v různých odstínech, hlava, spodek končetin a hříva jsou téže barvy jako
srst těla nebo jsou tmavší, případně světlejší, ale nejsou nikdy černé (Dušek,
1999).
Ryzáci se vyznačují červenohnědou
srstí s odstíny od žlutavě červené (světlý ryzák) až po tmavě hnědou jako
u hnědáků a červených hnědáků s tím rozdílem, že hříva, ohon a spodek
končetin jsou stejné barvy jako barva těla. Ryzák s velmi světlou barvou
je v angličtině označován jako sorrel a na lokusu A má s největší
pravděpodobnosti kombinaci alel aa. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení
Sorrel: aa ee CC
(Jakubec, 1999).
Dun
Barva těla je žlutavá, nebo zlatá a smí směřovat k barvě matné
mědi. Tento kůň má vždy na hřbetě úhoří pruh (pokud se nevyskytují bílé znaky)
a smí mít zebrové pruhy na nohou a příčné pruhy na zátylku. Pokud bílé znaky
jsou, jsou celistvé přes boky a bedra. Hlava a ocas smějí být hnědé, červené
nebo žluté nebo směsí těchto barev. Odznaky na hlavě a na končetinách nejsou (www.appaloosa.cz, 2004).
Podle klasifikace barev, která se
používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Buckskin, podle Jakubce (1999),
přirovnat ke zbarvení Plavák.
V tomto případě jde o
zesvětlení hnědáky. Synonymem pro plavou barvou může být ještě jelení hněď
(buckskin nebo dun). Termín jelení hněď přichází od barvy tříslem vyčiněné jelenice. Rozdíl mezi buckskin a dun spočívá
ve dvou směrech, a to ve zbarvení a ve způsobu dědění dun je vlastně buckskin
s úhořím pruhem na hřbetě a zbarvení dun je způsobeno výskytem dominantní alely na lokus D. Na lokusu D je
tmavý plavák typu dun heterozygotní (Dd) a světlý plavák homozygotní (DD)
(Jakubec, 1999).
Plavá barva srsti kombinovaná
s úhořím pruhem (dun), která je podmíněna lokusem D, je barvou divokých
koní kertaků (equus przewalski), předků mongolské skupiny domestikovaných koní.
Jde tudíž o původní barvu koní. Tím se vysvětluje, proč právě u plaváků se
vyskytují nejčastěji atavismy, tj. fylogenetické znaky divokých equidů, jako
například již zmíněný úhoří pruh na hřbetě, kroužkované okolí kloubu zápěstního
a hleznového, jakož i tmavý, nezřetelně ohraničený a širší pruh sbíhající po
plecích (tzv.oslí kříž), který je u oslů
ostřeji ohraničen. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Dun: A- E- CC D- (Jakubec,
1999).
Palomino
Bývá popisována jako barva 22 karátového zlata. Jeho barva srsti
je běžně zlatožlutá, hříva a ocas jsou vždy světlejší, než barva těla, ale
zřídka zcela bílé. Skvrny, vyskytující se na bocích a bedrech. Odznaky na hlavě
jsou lysiny (www.appaloosa.cz,
2004).
Podle klasifikace barev, která se používá i u
nás v ČR by se mohlo zbarvení Palomino, podle Lečíkové (2005) i podle
Jakubce (1999), přirovnat ke zbarvení Isabela.
Zbarvení srsti na těle je žlutozlaté barvy a
žíně i ohon jsou žlutobílé až bílé. Obecně platí, že žluťáci mají srst barvy
žluté v různých odstínech, jehož žíně ve hřívě a ohonu, jakož i spodek
končetin jsou buď téže barvy jako srst na trupu, anebo světlejší, případně bílé
a oči jsou tmavě zbarvené. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Palomino:
(AA, AAt, Aa, AtAt,
Ata, aa) ee CCcr (Jakubec,
1999).
Grey
Šedá barva srsti je směsí bílých a černých chlupů, které rostou na
černé kůži. Hříva a ocas musí být vždy šedé (směs bílých a černých žíní), nebo
černé. Většina šedých koní se rodí jako velmi tmaví nebo černí a mají málo
bílých chlupů v srsti. První rozšíření bílých chlupů je možno vidět kolem uší a
očí. Později se začne ukazovat více bílých chlupů roztroušených na hřbetě a na
zádi. Barva srsti v každém následujícím roce zesvětlá, protože bílé chlupy
postupně nahradí chlupy černé. Někdo může občas nesprávně považovat staršího
šedého koně za bílého, jestliže si pečlivě neověří zbývající černé chlupy nebo
černou kůži. Na hlavě bývá slinka. Nohy jsou bez odznaků (www.appaloosa, 2004).
Podle klasifikace barev, která se používá i u
nás v ČR by se mohlo zbarvení G, podle mě, přirovnat ke zbarvení Šedý
bělouš.
Šedým běloušem se rozumí bělouš, jehož bílá srst
je promíšena černými chlupy v různé intenzitě. Někteří bělouši
s postupem stáří rychleji nebo pomaleji vybělují (Bílek, 1957).
Grulla (vyslovované gruh-jah)
Tato barva se zčásti označuje jako kouřová, jako holubí nebo myší
a nevzniká ze směsi tmavých a bílých chlupů, ale každý chlup je myší barvy.
Hříva, ocas a spodek nohou jsou obvykle černé. Koně grulla smějí mít úhoří pruh
na hřbetě, příčné pruhy přes kohoutek a zebrování na nohou. Odznaky na hlavě
jsou hvězda, nosní pruh a slinka (www.appaloosa.cz,
2004).
Podle klasifikace barev, která se
používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Grulla, podle Jakubce (1999),
přirovnat ke zbarvení Šedý plavák, „myšák“.
Recesivní alela v homozygotním
stavu (dd) nemá zesvětlující efekt, zatímco heterozygotní lokus (Dd) má
mírnější zesvětlující účinek a lokus s alelami (DD) má intenzivnější
zesvětlující účinek. Jde o zesvětlení černé barvy na jednolitou myší šeď, která
je podobná zbarvení válečných lodí. Koně typu grulla mají na hřbetě černý úhoří
pruh, který sahá od hřívy až po ocas. V souvislosti s tímto zbarvením
je třeba se zmínit o divokém evropském koni tarpanu, který měl standardní
zbarvení, které se podobalo světlým šedákům. Uniformita ve zbarvení tarpanů
během mnoha generací naznačovala, že
byli homozygotní pro všechny geny zbarvení ( aa EE CC DD). Skladba genů, které
ovlivňují zbarvení Grulla: aa E- CC D- (Jakubec, 1999)
Red Roan
Prokvetlost vzniká směsí základní barvy s bílými chlupy po celé
srsti. Není tam opravdu žádný strakatý chlup. U zbarvení red roan je srst směsí
červených a bílých chlupů. Hříva a ocas mají být stejné, jako základní barva
zvířete a mohou být smíchány s bílými žíněmi. Proto se mají hříva a ocas koně
red roan jevit jako červené (www.appaloosa.cz,
2004).
Podle klasifikace barev, která se
používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Red roan, podle mě, přirovnat ke
zbarvení prokvetlý ryzák.
Koně prokvetlí, nazývají se tak
kterékoliv barvy, mají-li mezi barevnými chlupy jenom v menším množství
prohozené chlupy bílé (nejčastěji na zadku, slabinách, v hřívě nebo
ohonu), jsou na určitých místech prokvetlí. S přibývajícím stářím přibývá
obyčejně těchto bílých chlupů. Podle základní barvy se tedy mluví o prokvetlých
ryzácích. Jde opět o dědičný projev některého předka bělouše v pozadí
rodokmenu koně (Bílek, 1957).
Blue Roan
Tato barva srsti vzniká z poměrně stejné směsi černých a bílých
chlupů. Tmavší oblasti obsahují větší množství černých chlupů a nacházejí se na
hlavě a na spodku nohou. Hlava a ocas mají být od černé do šedé, která vychází
ze směsi černých a bílých žíní. Kůň se zbarvením roan může časem vybělovat. Odznaky
na hlavě nejsou žádné (www.appaloosa.cz,
2004).
Podle klasifikace barev, která se
používá i u nás v ČR by se mohlo zbarvení Blue roan, podle mě, přirovnat
také ke zbarvení prokvetlý vraník.
Barevné odznaky hlavy (Navrátil,
1999) a (Dušek, 1999):
Kvítek – malá bílá skvrna do
průměru 1 cm na nose
Hvězda – bílá skvrna na čele
Zahrocená hvězda
Velká hvězda
Nosní pruh – široký proužek na nose
(nosní proužek bývá do 2cm)
Široký nosní pruh
Hvězda probíhající
v nosní pruh
Šňupka – bělavá nebo růžová skvrna
na horním pysku, je-li malá skvrna mezi nozdrami, nazývá se „muška“
Široká probíhající lysina – široký odznak,
probíhající od čela až po horní pysk, může být přerušena nebo průběžná (úzká do
šíře 2 prstů; široká – 3 prsty; velmi široká – šířka dlaně)
Lucerna – široká lysina zasahující
jedno nebo obě oči, tyto oči jsou pak většinou rybí
Hvězda, nosní pruh
Hvězda, nosní pruh, šňupka
Hvězda, prokvetlý nos,
šňupka
Oba pysky bílé (mléčná huba)
Žabí huba (kropenatá)
Barevné odznaky na končetinách (Navrátil, 1999) a Dušek
(1999):
Korunka
bílá
Kopyto
světlé nebo skvrnité – popisuje se jen pokud na nohách není jiný
odznak a opačně se musí popsat „kopyto tmavé“ nebo „kopyto pruhované“
Patka –
vně, uvnitř
Patky
bílé – obě
Po
spěnku bílá- po místo, kde začíná spěnka
Do
půl spěnky bílá
Spěnka
bílá – celá, lze vyjádřit i po spěnkový kloub bílá
Spěnkový
kloub bílý
Do
1/3 holeně bílá
Do
1/2 holeně bílá
Do
2/3 holeně bílá
Po
karpus nebo po přední koleno (u zadních po
hlezno)
Přes
korpus (zadní přes hlezno) a nebo se uvádí „vysoko“
Bílá
noha – je-li celá bílá
Barevné odlišnosti
Nyní se
připouští zbarvení Cremello a Perlino jako vhodné pro registraci, ale mají jiná
(přísnější pravidla) než typické Appaloosy. Tyto barvy (cremello a perlino)
jsou v dnešní době považovány za základní barvy. Geny které toto zbarvení
způsobují byli objeveny až v roce 2003. Předtím podobně zabarvení jedinci
byli řazeni do barevné skupiny Palomino nebo Buckskin (podle AApA, 2003).
Cremello
Cremello je
tmavý a jeho bílé znaky jsou dobře viditelné. Jeho srst je pigmentovaná, ale
pokožka je lososovitě zbarvená (OHAApA, 2003).
Co je důležité vědět, že
Cremello nikdy nebude produkovat zbarvení Sorrel nebo Bay (OHAApA, 2003).
Podle klasifikace barev, která se používá i u nás
v ČR by se mohlo zbarvení Cremello, podle Jakubce (1999), přirovnat ke
zbarvení Žlutý bělouš.
Cremello jsou téměř
bílí a jsou nesprávně označováni za albíny. Jsou tudíž pseudoalbíny. Ocas a
hříva u typu perlino jsou tmavší než u koní cremello, u kterých jsou ocas a
hříva bílého zbarvení. Oči jsou téměř červené. Jak u typu perlino, tak i
cremello je v duhovce přítomno málo pigmentu. Skladba genů, které ovlivňují
zbarvení Cremello: (AA, AAt, Aa, AtAt, Ata, aa) ee Ccr Ccr (Jakubec, 1999).
Perlino
Podle klasifikace barev, která se používá i u nás
v ČR by se mohlo zbarvení Perlino, podle Jakubce (1999), přirovnat ke
zbarvení Perleťový bělouš.
Srst perlina je téměř bílá (perleťové barvy, anglicky pearl). Od cremello se liší tmavší hřívou a ocasem. Pokud takoví koně mají bile odznaky, jsou na podkladě perleťové barvy viditelné. Koně s tímto zbarvením jsou pseudoalbíny. Mají v duhovce málo pigmentu. Skladba genů, které ovlivňují zbarvení Perlino: A- E- Ccr Ccr dd (Jakubec, 1999).
Zpracovala Veronika Kernová