Seminář o west. sedlech a kopytech
ZDRAVÁ KOPYTA a WESTERNOVÉ SEDLO
V nedotčené krajině CHKO
Slavkovský Les na rodinné farmě Arnika v Ležnici u Horního Slavkova, kde se
na cca. 360-ti hektarech pastvin a luk věnuje rodina Kleinů chovu Galowayského
skotu, Frízských ovcí, jelenů, daňků a huculských koní, zaplnila 1.9.2006 třicítka
účastníků prvního semináře o úpravě kopyt metodou Bílé Linky a o westernovém
sedle útulnou klubovnu až do posledního místa.
Sympatická kopytářka, skromná čecho-švédka
Iva Andersson si získala okamžitě přízeň veškerého publika již svým úvodním
prohlášením, že k úpravě kopyt se dostala díky nedostatku financí na
podkováře. A jak v následující přednášce, tak v praktických ukázkách
úpravy kopyt dokázala, že dnes je již ryzím a zkušeným praktikem
s obrovským citem pro koně a jejich kopytní problémy. Seznámila účastníky
s funkcí a stavbou kopyta, se základními postupy při jejich úpravě pro
zdárný přirozený rozvoj kopyt, i s možnostmi léčby onemocnění kopyt a to i
těch nejnepříjemnějších, které jsou děsivou noční můrou všech chovatelů koní.
Jak tato drobná spíše ještě dívka, než
žena na vlastním příkladě ukázala, náročná profese kopytáře nemusí být vždy výhradně
jen doménou silných mužů. Totéž potvrzovala i vysoká účast něžného pohlaví na
tomto semináři, která se velmi zaujatě zapojovala do diskuse nad praktickými
ukázkami.
Pro velmi příznivý ohlas účastníků
uvažuje Iva Andersson ještě v tomto roce o uspořádání vícedenního
praktického školení o strouhání kopyt.
Až v podvečerních hodinách se
dostali ke slovu i autoři knihy „Jak si vybrat westernové sedlo“ Milan Nepustil
a Jan Rejmon ze sedlářství Westman a Westjack. Po úvodním nutném seznámení
s názvoslovím a konstrukcí westernových sedel důsledně rozebrali přednosti
a zápory jednotlivých typů konstrukce sedel, až zabrousili k tomu pro nás
všechny nejzajímavějšímu, ke kategorii pracovních westernových sedel, jejichž
masivní, promyšlená a staletími prověřená konstrukce skýtá jezdci neomezené
pole využití od jízdárenské práce, přes rekreační western, dálkové jízdy, až po
profesionální farmářskou práci s dobytkem, nebo soutěže v dobytkářských
westernových disciplinách. V této kategori všechny účastníky zaujala
především v Čechách „novátorská“ WADE sedla svou univerzálností,
kontaktností a pohodlností sedu. Bezpochyby potvrzují svou pověst sedel
nejlepších horsemanů.
Celou přednášku dokumentovali nejen na
široké škále sedlových koster českých a světových výrobců, ale i na obsáhlé
galerii pracovních sedel vlastní výroby, která dosvědčuje, že právem patří mezi
ty nejlepší světové sedláře, což oceňoval každý, kdo si v jejich sedlech
poseděl a pohověl.
Volnou diskusí jak o kopytářské a
koňácké, tak o sedlářské problematice se večer nenápadně prolnul až do pozdních
nočních hodin za doprovodu amatérské country produkce.
Ještě
jednou díky všem přednášejícím i zúčastněným.
Za
organizační výbor
Jindra
Volný